Gérard Philippe – kamoš z fusecu

21.01.2020

Našrajbčil Pavel Konečný, do hantecu převexloval Petr "Pedro"Pilát

Zdarec, je to faktoš jak sviňa, že sem házel hantec a kamošil s Gérardem, nédřív mě hókal "pane Konečný," ale pak už jen Pavle. No a prvé scuk byl v Brnisku na fusecu v padesátéch jařinách.

Padesátý jařiny byly takový pasový. I borci co to měli v dózně umachlovaný, fachčili těžký koniny. V Cajzlovsku znamé herec Karel Höger přestal konečně "heilovat"na švábskéch scukách, a ve filmiskách začal špílovat role inteligentních komančů. Ilustrátor Sekora valil pali s Ferdó a začal malůvky o mandelínce krumplové se šrajbkó vo tym, jak ji do Cajzlovska vodlifrovali impoši vod Amíků. (Mám to v kompjútru.) (My zme ju se sajtnó ze školiska zagrebovali na rolách v Žabinách!!!!) Nezval mezi tym nejen šrajbčil poeziju vo Stalinovi, ale taky vo něm fachčil malůvky. Ve Francku to v těch jařinách bylo jiný, ale v podstatě sténý. Vylópla se "kaviarová levice". A ta gómčila ve velice lehkym principu: přes tagec lovčení k Azbukům, a večer kaviár.

Y.Montand klapával zončit do Azbuckéch fabal, a jeho kaviárovokomančská hajfa na to házela zalovčenó čučku. Sartre nejen sóhlasil s "klapkošem" Azbuků k Feferónům, házel pekle aji do Boulogne do Café na Place Nationale na hantec s arbajťákama od Renaultu, ale póze v přitomnosti blikšonů. Jeho hajfa šrajbčila "Druhé pohlaví" (1949) a gómala, že se stane nesmrtelnó. Lovčila Stalina a Marxe a manželovó milenku.

A těchto časůvkách se umachlovala organizace Cajzlovsko-Frantíkovskýho kamošení. Byla ve "vlastnictví " Frantíků vedených ilustrátorem Effelem (na cajzlovské straně to měl v hokně Hoffmeister), tehdy znamé svýma kresbama o vylópnutí hródy. Mezi nama, brniskové balet Vylópnutí hródy podle jeho kreseb byl betálné. Dodnes na něho hážu gómku. Hlavně na čerťály, co valili skákanó po dózně do voken...

A tadle sajtna ufachčila v járu 1955 (to mi bylo vosum) hrané špíl nejoltecovější frantíkovské teátrsajtny "La Comédie Francaise", "umachloval ju Moliere," v tehdéším Československu. A taky ve Štatlu. V týhle sajtně špíloval taky Gérard Philippe. Šici koc z Evropiska po něm házeli hercny aji s auglama, no auf jak sviňa! Snad šecky raskenky majó jeho bildnu v šufleti u betle. No je naprosto jasné vál, že celá hajfová polovina Evropy, dosáhla lehónce orgasmu v gómce na Gérarda. V tej časůvce se v Československu špíloval v kiniskách film Fanfán Tulipán. No špicové film co gómal nechat lidi snít. A to nejenom v okamžiku kdy Fanfán hodil skákanó na střechu a špiznul betálný dolisko v ...... dekoltě Giny Lolobrigidy.

A v tej časůvce, bylo to v nedělu byl fusecové špíl na stadecu "Za Augecem". Byli zme tam s tató, protože mutra nás vyhnala z kéru, aby mohla zončit na klavecu. Ale měli tam tyčky a párky... ,takže vegoš.

No a v poločasůvce najednó místní borec přes ovary zahlásil: "Vážení návštěvníci, jsem velice šťasten, že vám mohu ohlásit, že dnes máme v hledišti velice známeho herce. Je to pro nás velkou poctou. Je to pan ...... Gérard Philippe. Rozuměli jste dobře, pan Gérard Philippe."

No na staďálu najednó ticho jak před velkó buřinó. Ticho jak sviňa! A lidi začali házet auglama čuz na čestné tympl. A kdo tam házel sicnu? Monsieur Gérard Philippe!! A jeden male šropál (ešče víc než já) vedle tatovi hodil dotázanó: "Gérard Philippe, .... to je... ten ..... Fanfán Tulipán?" A spustil šeptanó: fanfan tulipan, fanfan tulipan, fanfan tulipan, lidi vokolo něho začli trochu hlasitéš hantecovat: "fanfan tulipan, fanfan tulipan, fanfan tulipan....." a najednó celé staďál začal řvat: FAN FAN TULIPAN, FAN FAN TULIPAN, FAN FAN TULIPAN ......... Dodnes to mám v ovarech.

Po špílu začal pekloš. Štatlaři hodili blokec vokolo staďálu a těžká čekaná na Gérarda. A von vyklapal. Lidi ho vysmykovali na ramena a už s nim klapali k Augecu a až k hotelošu Slovan, gde měl vobjednané kér. A nesli ho jen pětkové metr vode mě. Sicnil sem na tatovéch čapách a křičel jak potróblé FAN FAN TULIPAN, FAN FAN TULIPAN FAN FAN TULIPAN. No asi sem chcel byt taky herec, ale to už moc negómu je to hafo jařin. Film sem špiznul a byl jak fčil, betálné..

Asi před pěti járama sem začal "poločasově" lajfčit v Provence, nedaleko městečka Ramatuelle. Špicové malé štatl, kde se dá ešče snít a déchat volnost, jak hókajó Francózi svobodě. A tady je .... grabec Gerarda Philippa. Na kirchecu pod zďó, kerá chrání grabec i lidi vod zoncny. Grabec je ten z néskromňéších co sem kdy špiznul. Podle přání Gerarda a jeho hajfy je porostlé "liére",je to takové malé plevec. Gerard je zagrebované v šolně jeho nejoblíbenějšího roliska Cid.

A chodí tam na čučku celá hróda. A šici majó kostry sténě naštelovaný. Na kirchec klapó hópavým krokem jak husy - hajfy, s plótvama sepnutýma před poklopcem (borci) (mít plótve v kapsach by bylo šmé, mít je za gébišem by bylo příliš žoválka a mít je vedle kostry by bylo za trotla). A šici házijó kloněnó a to ešče nesó na fleku.. Kolem lítajó fógli, zončijó cikády a voní to tam rozmecem, keré hned za zďó roste. A dole pod krpálem se ztrácí v nekonečnu "velký blajchecový", jak se tu hóká velké lóži slaný vasrovice. Gérard je tam fčil aji se svó stařkó, jejich kindoši furt f tom malým štatlu lajfčijó, só skromný a hodný, lidi je tady lofčijó.

Vobčas na kirchec naklapu i já. Asi ze sténéch gómek jako budhisti, keří valijó do tymplů s velikéma sochálama Budhy.

Posledně mě to nějak raflo a tak sem dal hubana na ukazovací kolek, namířil do nebálu a zařval "Hej, Gérard, hej, máš mě v ovarech? To su já Pavel, z Brniska! Zgómli zme se na fusecu. Hážeš vzpomínkovó? Já tě lofčím!" No a málem sem byl auf, když se z nebálu ozval sametové hlas, lehce rozzlobené, ale přece jen přátelské: "Pavle, neřvi, to víš, že Tě gómu,su v ókeju, že Tě po těch járech špizuju. Na fusec v Brnisku mám gómky levý, ale na štatlaře, to je jiné vál. A Pavle, buď si jisté, že i já sem gómal, že penalta proti Brnisku byla těžký šmé Sudí byl kaufnuté. Ale ten Váš Lichtnegl Vás pak hodil kántry. A to, co se dnes špíluje na Srbské, je těžká podělávka. Naklapé radši do Žabin na hajfovó košíkovó." No a tak zme ešče chvílu hantýrovali. Gérard byl moc příjemné a hodil mi ticho do ovaru, že Gina ...... Ale to je jiná storka. Hodil sem mu těžkó mlčenlivó na svoju hercnu. A tak to musim dodržet.

© 2019 Hantecová sajtna,  Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky