Hugo Hass  - Pedro

(1901–1968), herec a režisér, se vylópl na hródu 18. 1. 1901 v Brnisku. Jeho fotr
Zikmund Haas měl kaufec s peklama (U zajíca), mutra Olga vzala kramle z Oděsy. O dva járy starší brácha Pavel byl klavíristó a fachčil vážný zonky, ale pak machloval pro filmové potřeby Huga
betálnó muziku. Mutra zagrebovala ešče před velkó mlató, fotr a brácha bohužel vodklapali tlačit mraky v koncentračních lágrech.

H. Haas v Brnisku vyštudýroval reálku a konzervu, a začal špílovat v teátru. Pak drobek
překlapal do Olmiku a Ostravy, od járu 1924 fachčil v Práglu – nédřív v Divadle Komedie
v Lucerně, od járu. 1925 v Městským divadle na Vinckách. Ve stejným járu měl možnost
poprvé dovalit i do filmu. V járu 1929 ho Hilar přijal do Národního divadla, gde špíloval široké repec a betálně fachčil rúzný sajtnový charaktery (Sokrates v Milencích z kiosku, Šefl z Lópežníka, Lužin ze Zločinu a trestu, kníže Stodoran z Markýze Gera, Busman z R.U.R., Galén z Bílýho chabrusu a řada dalších).
Po pětijárové pauze se Haas vobjevil v járu 1930 zas před kameró, při natáčení prvního
cajzlovsky hantýrovanýcho zvukáčovýho filmu - Když struny lkají, a v járu 1931 profachčil mezi přední filmový špílaře postavó Richarda Načeradce v Innemannově filmový adaptačce Poláčkovéch Borců v Ofsajdu. V járech 1932–1938 pak ufachčil celó řadu betálnéch filmovéch rolí, hlavně dobrosrdečnéch a laskavéch borců, sympatickéch lovmenů a nepraktickéch inteligentů. Z režisérů spolufachčil např. s Laďó Slavínským, Mirem Krňanským, Gustó Machatým a především Martinem Fričem, keré umachloval víc než třetinu jeho filmů. V járech 1934–35 haptoval Hugo Haas v cajzlovským filmu na vrcholu žebřa popularity. V járu 1937 vobdržel státní cenu za dramatické kumšt a čestnó filmovó cenu za film Velbloud uchem jehly. Na jeho špílařskou hoknu naklapala v járu 1936
i hokna režisérská. Velikó goldnu měla jeho filmová adaptace divadelního špílu Bílé chabrus,
kde v roli doktorskýho Galéna, keró K. Čapek našrajbčill fest pro něho, ufachčill jeden z nešpičkovějších špílařskéch výkonů v cajzlovským filmu 30. jařin. V tajmu nástupu fašismu měl tento film se svým humanistickým a mírovým poselstvím i značné politické význam.
V járu 1938 se Haas vošolnil s kindoškó posledního velvyslance carského Ruska v Bernu
Bibikova. Pro svůj židovské původ byl v časúfce rasistických šméček vypakované z Národního
tyátru a Haasovi museli valit pali. V Brnisku u švigry museli zanechat svého pětitýdenního chabrusovýho šropa. Přes Paříž a Lisabon dovalili do USA.

Hugo Haas špíloval zpočátku tyátr pro českó sajtnu v Chicagu, po zgómání
angliny byl špicové aji na Broadwayi i inde, od járu 1943 startovačka prvních malé
aji epizodních filmových rolí. V dalších járech střídal tyátr a film, New York aji Hollywood. Biflil aji na špílovým školisku, tzv. Actor ́s Laboratory. Úspěchu dofachčil tragickó postavó ohluchlýho ajzboňáka ve svým filmu Pick Up (Sebranec) podle storky J. Kopty Hlídač č. 47, keré je patrně nejbetálnějším kóskem, keé Haas v cizině ufachčil. Po něm následovala séria dalších filmů, kerý si sám šrajbčil, režíroval, byl hlavním špílařem i producentem. Ve filmu Escape (Únik) lapl historiu vlastního
útěku před fašónama z vokupovaný vlasti. S Hollywoodem se rozmóglovall po více než patnáctijárový
hokně filmem Born to Be Loved (Zrozena k lásce), pak lajfčil skorem dva járy v New Yorku,
kde šrajbčil další scénáře a náměty. Vzhledem ke svýmu chabrusu (astmatické chabrus) se
v járu 1961 rozhodl nafurt vodlifrovat do Evropy. Jár lajfčil v Římě, pak měl kér ve Vídni.
Rozgóloval se s stařkó, ale úplně se nikdy nerozklapali. V listopadu járu 1963 dovalil do Práglu na pozvání k oslavám 80. výročí ufachčení Národního tyátru. Než vodklapal tlačit mraky spolufachčil Haas s rakóskó bednó. Hugo Haas zagreboval ve Vídni 1. prosince 1968 a podle svýho přání byl pohřbené do familkovýho hrobu v Brnisku.